(konečně trochu jasněji)
Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí 7 Cmo 229/2015 judikoval, že společenství vlastníků vzniklá před 1. 1. 2014 nemají povinnost měnit stanovy ve formě notářského zápisu.
Zcela opačné stanovisko však zaujal Vrchní soud v Olomouci ve svém rozhodnutí 8 Cmo 278/ 2015, který naopak konstatoval změnu stanov ve formě notářského zápisu.
Takto nastavená situace zakládala značnou nejistotu a rozpolcenou praxi rejstříkových soudů, neboť většina soudů v Čechách (až na výjimky) notářský zápis nevyžadovala, zatímco soudy na Moravě změnu stanov formou notářského zápisu vyžadovaly a zápisy stanov do Sbírky listin neprovedené formou notářského zápisu zamítaly.
Bohužel jasno nepřineslo ani rozhodnutí Nejvyššího soudu na základě podaného dovolání proti výše uvedenému rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci. Nejvyšší soud podané dovolání odmítl z procesních důvodů. Úspěšná pak nebyla ani Ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí, kterou Ústavní soud odmítl pro nepřípustnost.
Tuto nejistotu nakonec za účelem sjednocení řešily Vrchní soudy na společné gremiální poradě konané v Olomouci ve dnech 8. – 10. 6. 2016, v rámci které zaujaly společné stanovisko, že formu notářského zápisu musí mít pouze rozhodnutí o změně stanov SVJ vzniklých od 1. 1. 2014. Pro SVJ vzniklé dříve tato povinnost neplatí. Jedním z prvních rozhodnutí, kde je výsledek této gremiální porady deklarován je rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci 8 Cmo 202/2016 ze dne 28.6.2016.
Za této situace, kdy existují pouze rozhodnuti Vrchních soudů, která nakonec byla sjednocena a k celé problematice nepodával své stanovisko Nejvyšší soud České republiky by rejstříkové soudy měly dbát společné rozhodnutí Vrchních soudů a po SVJ vzniklých před 1. 1. 2014 změnu stanov formou notářských zápisů by neměly vyžadovat.
Jedinou výjimkou může být skutečnost, že stanovy SVJ vzniklých před 1. 1. 2014 obsahují ustanovení, že mohou být změněny pouze notářským zápisem. V tomto případě musí být změna provedena i přes uvedené sjednocující stanovisko Vrchních soudů.